Kde vlastně vzít to, co na počítači přehráváme, tedy filmy. Chtěl bych zde trochou osvětlit jak je to s legálností sledování filmů a také něco z historie P2P sítí, kterými se filmy mimo jiné šíří. Také něco o tom, co jsou to Screenery a proč obsahují obrazové chyby a titulky v varováním. No a samořejmě také varovat před nelegálními kopiemi a pirátstvím co se filmů týče.
Prvním a základním zdrojem filmů je starý známý disk DVD. Stačí zajít do půjčovny nebo do obchodu, vybrat si film, zaplatit, dát do mechaniky, spustit přehrávač a už můžete film sledovat. Pokud něco nefunguje, nebo byste ho rádi sledovali z počítače na televizi, tak musíte hledat někde řešení, třeba na mých stránkách. Filmy vydávané na DVD mají skvělou kvalitu obrazu a většinou obsahují i více jazykových verzí a titulky, takže není problém zvolit si to tak, jak nám to bude nejlépe vyhovovat.
Ne ale všechny filmy jsou šířeny na discích DVD. Můžete se setkat s malými nebo dokonce amatérskými produkcemi, pro jejichž uložení a šíření je nejvhodnější DivX nebo nějaký příbuzný formát postavený na MPEG4, například XviD. Já sám mám několik kamarádů, kteří točí své vlastní amatérské filmy a zdarma je šíří po Internetu. Není v jejich silách ani finančních možnostech vydávat takovýto amatérský film na DVD a proto svůj film uloží do jednoho jediného souboru s příponou AVI a ve formátu DivX. U takovýchto filmů ale také lidé chtěli mít titulky, aby i v jiných zemích rozuměli a proto byly vyvinuty formáty a přehrávače, které dokážou přehrávat velmi jednoduché titulky k filmu uložené v obyčejném textovém souboru. Také už existují lidé, kteří si amatérsky pohrávají s AC3 zvukem, takže i s takovýmito amatérskými filmy se můžeme setkat, ale jsou opravdu velmi vzácné.
No a nyní se objevili počítačoví piráti. Řekli si proč máme platit nehorázné sumy peněz za originální disky DVD a nechat se buzerovat regiony, když vlastně můžeme z nich vzít obrazová data a uložit je ve formátu DivX, který zajistí to, že soubor je daleko menší než je objem dat na DVD a především to, že takovýto film je pak daleko lépe šiřitelný po Internetu. A tak začali tzv. RIPovat filmy z DVDček a nelegálně je šířit po Internetu. Z originálního DVD disku lze vzít i titulky a překonvertovat je do jednoduchého textového formátu používaného u DivX filmů a také lze z originálních DVD vzít i originální zvukové stopy ve formátu AC3, aby se DivX film co nejvíce přiblížil DVD. Všechny tyto předělávky DVD a jejich šíření jsou v rozporu s autorskými právy a tudíž nelegální.
Když si tedy někdo natočí třeba záznam ze své dovolené nebo nějací fanoušci třeba fanfilm nebo nějakou fanfilmovou parodii a chce jej dát k dispozici ostatním, tak může nejlépe na Internetu. Ale jak? Prostor pro webovské stránky bývá většinou drasticky omezen, takže velká videa tam nelze umístit a i kdyby tak, jakmile si takovéto video začnou lidé stahovat, tak se zahltí přenosová kapacita serveru a na všechny zájemce se nedostane. Proto kdysi vznikla myšlenka takzvaných Peer-to-Peer sítí, tedy vlastně sítí přímých spojení, ve kterých si lidé data sdílejí mezi sebou a když někdo něco potřebuje tak se domluví přímo dva lidé a soubory si vyměňují.
Průkopníkem této technologie byl prográmek Napster. Říká se co Čech to muzikant a i po světě je mnoho lidí, kteří hrají a komponují hudbu a třeba i zpívají. Lidé chtěli tyto své nahrávky sdílet a pochlubit se ostatním. Aby zabíraly co nejméně místa, tak se začal používat formát MP3 a skladby byly vystavovány na www stránkách. Jenomže docházelo k tomu, že servery byly zahlceny a proto vzniknul Napster. Jeho filozofií bylo, že bude existovat jeden server, kde se budou shromažďovat údaje o tom, kdo co na svém počítači má, resp. kdo co dává k dispozici a zároveň pokud někdo nějakou písničku hledá tak aby si v této databázi mohl co potřebuje vyhledat. Pokud to našel, tak bylo jeho prográmku sděleno který konkrétní člověk tu danou skladbu má a od něj si to zájemce mohl stáhnout. Lidé si tak vyměňovali svoje výtvory mezi sebou pomocí přímého spojení a nedocházelo tak k zahlcení nějakých serverů, protože prostě neexistovaly. Existoval pouze jeden, kde ale nebyly samotné skladby, ale pouze informace o tom, kde se nacházejí.
No a stalo ze, že opět přišli počítačoví pirát a do Napsteru pustili do MP3 uložené kopie komerčních CDček. Tak se stalo, že lidé začali stahovat písničky či celá kompletní hudební CDčka, která se normálně velmi draho prodávají. Místo aby si koupili za mnoho set korun originální CD, tak si písničky stáhli z Napsteru a poslouchali je v počítači. To se samozřejmě velmi nelíbilo hudebním vydavatelstvím, kteří si tak tak vyděaljí na živobytí a kdyby si každý hudbu stahoval a nikdo by jí nekupoval, tak by chudáčci zkrachovali a o práci by přišlo mnoho a mnoho lidí a hlavně interpretů, kteří by šli po žebrotě ;) Proto se rozhodli systém Napster zažalovat a po mnoha soudních líčeních vyhráli a Napster byl zakázán a zrušen. Spekulovalo se o jeho legální podobě, kdy se bude za komerční písničky platit, ale já jsem jeho další vývoj už nesledoval, nicméně asi přetrval v nějaké podobně i do dnešních dnů. Jestli vás to zajímá navštivte jeho oficiální stránky.
Zrušením Napsteru lidé přišli o možnost si bezproblémově mezi sebou vyměňovat hudbu a tak hledali nová možnosti. Bylo jasné, že žádný systém, který je založen na existenci jednoho jediného serveru, na kterém jsou uloženy údaje o tom kdo co má, nemůže přežít, protože vždy může být někým napaden, například teroristy a zničen. Proto se technologie, kterou Napster ukázal vyvinula do podoby dnešních P2P sítí a jedinou zásadní změnou je to, že se server není jeden ale jsou jich tisíce. Pokud bude jeden napaden teroristy třeba z IRA (nebo se jim rika RIAA? ted si nejsem jist) ;) tak ostatní budou fungovat a mohou vzniknout nové. Mimoto prográmků na provozování P2P sítí je celá řada, takže máte možnost si vybrat takový, který vám bude nejlépe vyhovovat.
Jako jeden z nejlepších se mi jeví systém Direct Connect, jenž je vlastně jenom popisem určitého standardu a existuje pro něj několik prográmků jako na straně klienta, tak na straně serveru udržující informace o tom, co kdo má. Jenomže softwaroví piráti jsou všude, takže tam najdete i ohromné množství filmů, mnohdy i úplně nových, které ještě ani u nás nešly v kinech a ve vynikající digitální kvalitě. Někteří lidé, kteří bývají označováni za piráty si tyto filmy stahují a poté pouštějí doma přes TV OUT do televize a užívají si tak nejnovějších pecek ještě dříve, než jsou legálně k mání na trhu či ve videopůjčovnách. Vy k nim doufám určitě patřit nebudete, vy budete ti slušní, kdo si způsobně počkají a poté zaplatí kolem 1000 Kč za 1 DVD, protože tak je to podle představ zákonodárců a produkčních společností. Takže tady prohlašuji NEDĚLEJTE TO, a neberte chudákům producentům jejich skromné mnohamiliardové zisky! Vzdyť by nepřežili a vy byste se zakrátko neměli na co koukat! ;)
Pokud ale chcete stahovat nebo sdílet legální data a vystavovat svoje výtvory ať už filmové, hudební nebo jiné je myslím DC docela zajímavou volbou. Jedinou podmínkou je, že byste měli mít nějaké pevné připojení k Internetu. Přes modem to jde také, ale není to ono, už proto že stáhnout video, byť jen třeba trailer na nový film trvá přes modem docela dlouho a prodraží se to.
Domácí stránka výborného prográmku pro DC je na dcplusplus.sourceforge.net
Na stránkách Zfilmu.cz se můžete podívat na vynikající fan filmy, jako příklad, že opravdu existuje plno zajímavých filmů na legální šíření.
Několik vysvětlení k filmovým screenerům
Závěrem bych ještě chtěl odpovědět na některé dotazy lidí, kteří se mne ptají na to proč v některých filmech stažených z Internetu se objevují takové divné titulky většinou ve smyslu "PROPETRY OF MIRAMAX FILMS - THIS COPY IS FOR SCREENING ONLY" či se stane, že část filmu je černobílá nebo mírně šumí zvuk. Je to jednoduché: filmová studia když vyrobí nějaký film, tak ten nejdříve jde do kin, po půl roce nebo i déle je vydáván na DVD discích a na VHS, pak jde do placených TV stanic a nakonec jde do normální televize. Filmová studia ale mají velký zájem o to, aby členové americké filmové akademie, která každoročně uděluje světoznámé Oscary viděli jejich novinky dříve než vyjdou na DVD z mohli tak pro ně hlasovat. Proto svůj film narychlo nascanují a nakopírují na neoficiální DVD disky, které pak rozesílají jednotlivým akademikům poštou. Tyto kopie bývají označeny výše zmíněnými titulky a některé novější vykazují i zmíněné nedostatky jako je černobílost a nižší kvalita zvuku. Je to kvůli pirátům, kterým se někdy podaří takovýto neoficiální disk zkopírovat a poté ho šíří po Internetu. Někteří by byli schopni jít i tak daleko a takovouto kopii promítat v kinech a proto ji přímo ve studiu úmyslně znehodnotí výše pospanými metodami.
Jak je to s legálností sledování takovýchto tzv. Screenerů se přiznám, že nevím. Tyto kopie podle toho, co někdy hlásá onen titulek, se pouze nesmějí pronajímat a prodávat, ale jinak jsou určeny pro SCREENING, tedy pro promítání. Nicméně věřte tomu, že kdybyste se zeptali kohokoliv od lidí ze studií tak vám okamžitě řeknou, že jste totální piráti a nejraději by vás zavřeli, protože když si opatříte screener, tak můžete úplně nový film vidět někdy i dříve než má premiéru v některých zemích, například u nás. Mimoto už samotný převod originálního DVD screemneru do DivX je pravděpodobně porušením autorských práv. Proto to raději nedělejte a počkejte si na legálně prodávané DVD, u kterého se vám může stát, že bude mít i o něco nižší kvalitu než měl screener už jen proto, že na DVD budou navíc různé zajímavé bonusy, které tam zabírají místo. A když už DVD vyjde tak si ho běžte koupit co nejdřív, protože se může stát že za nějaký čas vyjde ten samý film na DVD znovu a to v rozšířené verzi, kde budou třeba dodány vystříhané scény a ještě další zajímavé bonusy. Například u filmu Pán prstenů - Dvě věže je to soška Gluma a celé jedno DVD o tom jak tu sošku vyráběli. A kdybyste čekali až bude ta rozšířená verze, tak byste neměli ve sbírce tu zkrácenou a nekvalitní a vy přeci musíte mít obě...vždyť ceny za DVD jsou tak nízké...! ;)
Stránky s filmy online najdete ZDE►